Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi. Na severu sousedí se Slovenskem, na severovýchodě s Ukrajinou, na východě a jihovýchodě s Rumunskem, na jihu se Srbskem, na jihozápadě s Chorvatskem a Slovinskem a na západě s Rakouskem. Maďarsko je převážně rovinaté, má rozlohu 93 030 km² a 9,7 milionu obyvatel, převážně etnických Maďarů s významnou romskou menšinou. Úřední jazyk maďarština je nejrozšířenějším ugrofinským jazykem na světě a patří mezi několik neindoevropských jazyků rozšířených v Evropě. Hlavním a největším městem země je Budapešť; mezi další významné městské oblasti patří Debrecín, Segedín, Miskolc, Pécs a Győr. více na Wikipedia.org
- Uherských zemí
- Uhři
- Uherské bojiště
- Maďarské
- Maďarskou
- Maďarská
- Uherský
- Maďarský
- Maďarskému
- Uherskou zem
- Maďarskou říš
- Maďarského
- Maďarská zem
- Uherská zem
- Uher říše
- Uhrův
- Maďar
- Maďarsku
- Maďarie
- Magyarországu
- Uherské vážnosti
Básně obsahující tuto entitu
-
Ceyp z
- Trębowla. (1856)
-
Č. Folklor
- báseň bez názvu (1896)
-
Vincenc Furch
- Bitva u Košic. (1850)
- Bitva u Košic. (1874)
- Den sv. Jiří. (1850)
- Den sv. Jiří. (1874)
- Deputace Maďarská. (1874)
- Deputace Maďarská. (1850)
- Erb Uherský. (1850)
- Erb Uherský. (1874)
- Görgey a Remeny. (1850)
- Görgey a Remeny. (1874)
- Hlas Tököliho. (1874)
- Jupiter a Juno. (1874)
- Jupiter a Juno. (1850)
- Košuthova modlitba na bojišti Kapolnském. (1850)
- Košuthova modlitba na bojišti Kápolnském. (1874)
- Přepadnutí. (1874)
- Přepadnutí. (1850)
- První skutek Görgeyův. (1874)
- První skutek Görgeyův. (1850)
- Spolek Německo-maďarský. (1850)
- Spolek Německo-maďarský. (1874)
- Sprostému vojáku sláva! (1874)
- Sprostému vojáku sláva! (1850)
- Temešvar. (1874)
- Temešvar. (1850)
- Vilagoš. (1850)
- Vilagoš. (1874)
- Vojenská porada v Debrecíně. (1874)
- Vojenská porada v Debrecíně. (1850)
- Wallmodenský pluk. (1850)
- Wallmodenský pluk. (1874)
-
Adolf Heyduk
- PO KUTNOHORSKÉM DEKRETU. (1913)
- báseň bez názvu (1888)
-
Josef František Karas
- PRODAVAČ ODPUSTKŮ. (1919)
- Josef Svatopluk Machar
-
J. B. Polom
- RÁNA. (1910)
-
Václav Stach
- Karlův pluk.*) (1805)