IX. Boží soud.

Jaroslav Vrchlický

IX.
Boží soud.

Pod Blaníkem u silnice stojí boží muka. I jdu kolem a já ptám se: komu srdce puká? Jistě ne tak Matce Boží, pod křížem jež stojí, ani Janu, který v žalu skrývá v dlaň tvář svoji. Ale sedláčkovi puká, jenž jde večer kolem, krvavá zář od západu když se lije polem. Co vše musilo se přestát, co ten lid zde zkusil, co zde kleteb k nebi létlo a co vzdechů zdusil. 36 Než-li jednou pod večerem správčík se tu plazil za dceruškou robotníka – a v tom blesk jej srazil. V zem jej srazil, kterou ssál on jako pijavice... a pak rcete, není soudu, není Boha více?... 37