XXI. Český sedlák.

Jaroslav Vrchlický

XXI.
Český sedlák.
Od pravěku snášel bídu, lomozil se, potil, ku ochraně svého lidu v záseky les hrotil. Zahnal Franky, zahnal SasySasy, a přec neměl štěstí, a přec utíral jen slzy zkrvácenou pěstí. Jednou trochu volněj vstala znavená ta hlava, když kolem ní záře vzplála kněze Soběslava. A zas léta jha a trudu, léta odříkání, měšťáci ho obírali, obírali páni. 78 Němec kupčík jen ho vypil, pán roznesl statky, sedláček jen uši schlípil, platil za ostatky. A jen jednou mu to divně za nehty přec vlezlo, chytil cep a krušil v kusy tiaru a žezlo. Jak blesk lítal, drtil pýchu a pil kalich páně, v panské lebky, v skráně mnichů bušil odhodlaně. Ale potom! – Boží soudy, škoda věru slova! Nestačila v muku jeho muka titanova! Však tou nezdrcený tihou nekles’ v boji tuhém, povstal z něho Jungmann s knihou a Veverka s pluhem. 79
Básně v knize Selské balady:
  1. I. Česká duma.
  2. II. Píseň klasů.
  3. III. Píseň emigranta.
  4. IV. Suplika.
  5. V. Písně vzbouřených sedláků.
  6. VI. Selský Otčenáš.
  7. VI. Lorecký ze Lkouše.
  8. VIII. Ballada vánoční.
  9. IX. Boží soud.
  10. X. Dvě komety.
  11. XI. Shnilé obilí.
  12. XII. Účty.
  13. XIII. Rychtář Oremus.
  14. XIV. Ballada o smrti Jana Koziny.
  15. XV. Matyáš Ulický.
  16. XVI. Hrabě Breda.
  17. XVII. Selské kázání.
  18. XVIII. Cep a kosa.
  19. XIX. Modlitba na Řípu.
  20. XX. Žalozpěv selského lidu po bitvě u Chlumce.
  21. XXI. Český sedlák.
  22. XXII. Ballada Blánická.
  23. XXIII. Epilog.