XII.
Účty.
(1629.)
Z Jičínské koleje
všecky zvony bučí,
pater Matěj Burnatius
odpadlíky mučí,
vyslýchá je, týrá,
do krajzlů a španělských bot
kacíře zlé svírá.
V Jičíně hotov byl
a na Libuň chvátá,
tam na ocas zmije šlápl,
hlava jedovatá
však jest na Libuni,
Satanáš tam, sedm hlav má
ta zmij, na níž trůní.
Český však sedláček
za uchem se škrábal:
„Aj, k čemu by z mého potu
mníšek ssál a hrabal?
43
Dost již brali páni,
počkej, mníšku, zaplatíme
tvoje za kázání!“
V Libuni na faře
po missií svaté
večeřadlo v svícnů řadě
hoří celé vzňaté;
dobrý doušek chutná.
V půlnoci se roztancuje
i ta černá kutna.
Dobrý den! Dílo též
boží vykonáno,
a tak jedli, pili spolu,
kvasili až v ráno.
Kohout zapěl kdesi,
číše padla z ruky zmdlené,
Burnatie, kde jsi?
Na farské veřeje
zaklepáno hlučně...
Posilou ti, velebníčku,
Řím šle nové učně.
Bludní kazatelé
o sousto a nocleh prosí,
skromně půl, půl směle.
Žáčkové oddaní
Krista za rytířem
vejdou, všecko za ně mluví,
44
biret s škapulířem,
kolem stolu sednou,
křížem prsa požehnají,
poháry pak zvednou.
„Odkud jen, cestou sem?“
Burnatius ptá se.
Hrdě vypjal svoji šíji,
strach však zněl mu v hlase.
„Na výpomoc jdeme,“
nejstarší z nich prál, „a vám se
k službě meldujeme.
Nemůž přece jediný,
tuhá je to práce,
zmoci překážky ty všecky
svaté reformace.
Posýlá nás papež,
posýlá nás císař,
BrunatieBurnatie, chápeš?“ –
„Vaše kde listy jsou?“
BrunatiusBrunatius jektá.
„Ano, ostře příliš řadí
kacířská zde sekta.
Jdem ti ku pomoci!“
„Díky, bratři – zvedám číš svou,
ale proč tak v noci?“
Odpoví nejstarší:
„Co se velké dělo,
pláštěm noci vždy se krylo...
45
V noci Krista tělo
oslavené vstalo,
v noci zrozen byl, On, světlo,
kol co v tmách vše spalo.
Kutny v té vteřině
spadly hostům s boků,
v každé pěsti kyj a meč,
blesk msty v každém oku.
„Otče Burnatie,
dobrý den měl’s, po kázání
dobře se to pije!“
Venku zář pochodní,
hlomoz z hloubi ječí,
pater Matěj Burnatius
přede hosty klečí.
Kohout zapěl znova,
páter oknem letí.
„Chytněte ho na podávky,
Buriana děti!“
Burian Karlovský,
mstitel lidu svého,
stojí tady, zúčtováno.
Amen, konec všeho!
Jiný kohout rudý,
na Libunské zpívá faře,
v dvoře kvičí dudy.
46
Slunéčko nevyšlo,
dokončeno všecko,
v Jičíně pan hejtman Taxis
chví se jako děcko.
Sta šle poslů k Praze,
za kurýrem kurýr letí,
přišlo mu to draze!
47