Napomenutí.
(Připsáno O. C.)
Zkvetla země: v háji Nymfy vijí,
Rozdělené v spolky veselé,
Z hrdých růží věnce zardělé,
Vzácný dar, nímž jasné čelo kryjí.
Zde se z hrozna zlaté slzy lijí;
Zovou k stolu srdce zatmělé;
45
Ními sladnou péče kyselé,
Duch se zpíná, zkřehlé sýly žijí.
Tam se s chřestem zřídlo s houšti řítí
V moře běžíc: – naše polkne dny,
Příteli, tak rychle propast tmy.
Ží, když jsy tu! – trhej živé kvítí,
Pokud čerstvá v žílách chřestí krev!
Mášli pak ho, pomni na můj zpěv.