I Nad mrtvým

Otokar Fischer

Ni stín se nechví po přísných těch lících, kde bledost ryla brázdu v myšlenkách, když za slov, snem a kadencemi znících, byls král či dravec, blouznil, žhář a vrah. Hra jasných vln se v hrudi roztříštila, jsi bez hnutí, ty – tvar a proměna –, dech nešepce, spí ruka tvoje bílá, spí vůle, vášeň, ocel kalená. Však náhle – jak by čepele se mihly a jak bys mával rapírem svým zas, já zřím tě stát: jsi pružný, prudký, štíhlý, jsi v smutku princ a mlád jak Fortinbras. Jsi ve střehu. Jak dýka jsi. Já slyším, že čas je vymknut, přelud že tě zmát. Být připraven, toť vše... A vyšším, tišším se hlasem zachvívá tvé: Zemřít, spát – Je dohráno. Jas dohořel. My žijem. Zmlk hlasu tep. I básně čaromoc. A my se skláníme s tvým Horatiem: „Zde puklo mužné srdce. Dobrou noc...“

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1124. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLADINA (Rudolf Medek)
  2. L. Jak nikdy dřív! (Xaver Dvořák)
  3. magnolie (Stanislav Kostka Neumann)
  4. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  5. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  6. Pojď sem v můj tmavý kout, ty žhoucí přízraku, (Emanuel Hauner)
  7. SONET (Antonín Sova)
  8. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Nostalgie. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. LAMPA. (Karel Dostál-Lutinov)