HOCH, KTERÝ STŮNĚ.

Viktor Dyk

HOCH, KTERÝ STŮNĚ.
Pod okny našimi táhne se les. Myslím, že vede až na konec světa. Přeběhnu přes pole, přeskočím mez, přetrhnu pavučí, pavouk jež splétá. Srdce mi buší tak, horká je skráň, jak jsem se rozletěl do lesa prudce. Zabiji obra a vezmu mu zbraň. – Jen kdyby Hektor tak neštěkal v budce! Zabíti obra! Toť malý je čin! Vždycky se obr prý zabije spící. Ale kde lesa je největší stín, číhají na mne loupežníci. Blýská se oko, a blýská se nůž. Jediný na tucet! A přece stačil. Vypadli. Bil jsem je. Pobil je už. – Jen kdyby tatínek méně se mračil! – Daleko za lesy zubatá paní sluníčko hlídá, štěstí tam hlídá. 20 Lehoučko, tichoučko kosou svou raní, a ten, kdo povídal, nedopovídá. Půjdu já za lesy přes ranní rosu, počíhám, až by se do vsi k nám brala. Chytnu ji, sevru ji, vyrvu jí kosu. – – Jen kdyby maminka neplakala! – 21
Básně v knize Noci chiméry:
  1. NOC CHIMÉRY.
  2. ZA NÁMI...
  3. DOBRODRUŽNÉ DÍTĚ MLUVÍ.
  4. OSPALÉ DÍTĚ.
  5. LEDOVÁ PANNA.
  6. HOCH, KTERÝ STŮNĚ.
  7. HOCH, KTERÝ SI HRAJE.
  8. PÍSEŇ ZBLOUDILÉHO DĚVČETE.
  9. VLAK.
  10. DĚTSKÉ NOKTURNO.
  11. HOCH, KTERÝ NENÍ NIKDE DOMA.
  12. GALANTNÍ PÍSEŇ Z TRAGÉDIE.
  13. PÍSEŇ ŽENY Z „KOUZELNÍKA“.
  14. PÍSEŇ POSLOVA.
  15. I. NEPORAŽENÝ.
  16. II. PORAŽENÝ.
  17. DRAMATICKÝ MONOLOG.
  18. báseň bez názvu
  19. SLOKY O RUINĚ.
  20. BALLADA.
  21. ZAJATEC SKLENĚNÉ HORY.
  22. SCÉNA Z NOVÉ HELOÏSY.
  23. JARNÍ BALLADA.
  24. TŘI POKOJE.
  25. BÁZLIVÁ.
  26. MILENKY BÁSNÍKŮ.