Před branou zavřenou.

Vojtěch Martínek

Před branou zavřenou.
Před branou chrámovou – jsou sloupy ze zlata, podlaha z mramoru a klenba hvězdnatá – pokorně stojím, přesladké zášeří jen duše zachytí a vůni závratnou, však dovnitř vejíti se bídný bojím. Jaké to božstvo tam má skvělé oltáře, kadidlem ováté a skryté do záře, čisté a bílé, jakými symboly se duše naplní a jaké modlitby tam nitro rozvlní za tiché chvíle? 48 A chrám mi roste výš – sloup každý stromem jest, už jeho koruny se dotknou bílých hvězd v houslovém chvění, tam ptáků duhových se peruť rozpíná a v jeho haluzích jak hebká vidina se záře pění... Já dole hluboko, tak děsně v temnotách, do země přitlačen jak roztříštěný prach k hlíně se skláním, na hlavu zmatenou mi záře nepadá a tiché tajemství se v srdce neskládá mi s požehnáním... A přece utkávám i já svůj bílý sen... že omilostněn též a sladce očištěn smím dovnitř vkročit, 49 na mramor pokleknout a čelem o zem bít, vlnění zázračné svým smyslem zachytit, zář rajskou zočit. Až z mého srdce vlna žhavá vyšlehne, až jasným plamenem si k báni zalehne, tu zaklínaná mou touhou nejhlubší a vroucí obětí se sama od sebe dokořán rozletí zavřená brána... 50 Obsah:
Otazník5. Píseň8. Probuzení10. Propast13. Suspiria16. Stín18. De profundis20. Opuštěný chrám23. Májová noc29. Vítr v noci30. Píseň32. Půlnoc34. Píseň36. Sloky39. Andante večerní41. Víno44. Je noc46. Před branou zavřenou48.
[51] HUŤ krásné knihy Morav. kola spisovatelů v Brně.
Ráj srdce. Verše.
Napsal Vojtěch Martínek.
Dřevorytovou přílohou doprovodil Otto Molitor.
Vytiskl J. Richter v Příboře.
Tištěno roku 1926 typy Kanzlistovými ve 120 výtiscích na ručním papíře a 140 na simili japanu.
Číslo 238
E: av; 2006 [53]