UMÍRAJÍCÍ LESY.

Karel Babánek

UMÍRAJÍCÍ LESY.
Je ticho v nich, pták nezazpívá ani, jen šelest neustálý v tichu příšerném, to jehličí jak tiše padá k zemi, a jdeš a horký cítíš, těžký lesa dech. Jak člověk nemocný chorobnou červeň mají, na těle jejich hlodá skrytý nepřítel. Bezmocné stojí lesy v tichém odevzdání, a vyschlé údy jejich láme suchý žár. Kde svěžest lesů je, tajemná hudba jejich? Pod klenbou prořídlou teď vane smrti dech. Je ticho v nich, pták nezazpívá ani. Jen šelest neustálý. Padá jehličí. 16