VEČER.

Karel Babánek

VEČER.
Loučíc se s příbytky lidí, k jich oknům přitisklo slunce svou zlatistou tvář, aby si, umdleni, odnesli do snů úsměvnou jeho a tichoučkou zář. Loučíc se, odchází za štíty domů, polibky dotklo se vrcholků stromů, šumění jejich ve večerním vání pozdrav je na dobrou noc, na shledání. 66