ZÁMECKÁ ZAHRADA.

Karel Babánek

ZÁMECKÁ ZAHRADA.
Pusto je v zahradě, zarostly cesty, vodotrysk mlčí a na jaře jen bezy když voní a jasmínu keře, ožije zahrada úsměvy žen, šepoty lásky a vášnivých citů, ve skrytu loubí a v měsíčním svitu. Úsměvy dávnými těch, kdo tu žili, o štěstí, kdysi tu snili svůj sen, které tu v zámeckých pokojích budil popěvkem zahrady zlatistý den. Milenců dávných tu ožijí znova prchavé sliby a vášnivá slova. Zamlkle hledí tu vrcholky stromů na jiný za zdí tam, jiný už svět, pusté je schodiště, nikdo tu nejde, omamně voní bez, jasmínu květ. Vodotrysk mlčí a v měsíčním svitu o lásce dávné sní, vášnivém citu. 53