JDOU NEBEM OBLAKA.

Karel Babánek

JDOU NEBEM OBLAKA.
Jdou nebem oblaka, své mění tvary. Co bylo, už se nevrací. Žel, tolik pochybné, že život chystal dary. Kdo štěstí chtěl kdys vyrvat chvíli zlobné, svůj život utrácí v dnů jednotvárných minci drobné. 25