BALLADA O STARÉ LÁSCE

Inocenc Arnošt Bláha

BALLADA O STARÉ LÁSCE
Proč v horký, suchý popel kdos nedočkavě sah’? Dnes náhle zhasla lampa, a srdce v temnotách. Proč na zápraží tvrdé kdos vyšel sám a tich, a dlouze do tmy plakal? Dnes náhle umřel smích. A dlouhá léta marně,marně zrak touhou krvavý.krvavý se k hvězdám plaše díval a pátral v dálavy... Až po létech kdos přišel – Měl černý, dlouhý šat, a zraky kajícími zřel marně tisíckrát do oken – Marně doufal, že přec se dovolá, – – – Dům mlčel jako rakev –, v něm srdce – mrtvola. 13