II. PÍSEŇ O CHEFOVI JEDNÉ ŠKOLY.

Inocenc Arnošt Bláha

II.
PÍSEŇ O CHEFOVI JEDNÉ ŠKOLY.

On sníval někdy jako básník a smál se luzy potlesku, on po Madonně ve dne toužil, a večer bral si nevěstku. A jestli někdy více vykřik’, když neslyšel to král ni kat, zas jindy se pak krotce plazil, a kýval hlavou tisíckrát. A zoufal si nad zkázou doby, že v hříších byla počata, a sám měl dluhy u sklepníků a sváděl naivní děvčata. A když se jednou hodně napil, a řek’, že vždycky lhal a lže, byl veleben pro svoji skromnosť a stal se vůdcem mládeže.