VRACÍME SE ZPÁTKY.

Inocenc Arnošt Bláha

VRACÍME SE ZPÁTKY.
Vracíme se zpátky v opuštěné domy, kde nám kdysi zhořkla radosť čekání, obzor v dálky lákal rozřešením všeho, posílal své touhy v naše ústraní. Překonáni šli jsme. V hymny našich zpěvů dutě zněly žalmy bludných karavan, jež šly z poutí k Míru okradeny o vše a zapadly zase v nekonečný lán. A pak přišly lebky, úskalí a hory, nad nimi jen dálka krví zardělá, – – Doma zatím děfiděti umíraly hladem, stišila se navždy píseň veselá – Vracíme se zpátky – nezlomeni, pevni, k opuštěným brázdám, hotovi jen sít, připravovat cesty šťastnějším a hrdým, kteří budou silni hory překročit – Bude všecko jasno – Nekončí v nás štěstí, lidstvo jest jen chodbou, kterou půjde dál, děti budou smát se závratně a jasně, když už všecky slzy otec vyplakal – 35