PROCHÁZKA ZIMNÍ

František Soldan

PROCHÁZKA ZIMNÍ
Už dávno Noc své Temno zplodila a objala svou paží Ticho chmurné a potácí se polem – – – – A vítr dřímá v lese. Víš, drahoušku, tam u jezírka v skále, kde čočka vodní lístky svými pne se, jež jsou tak malé – – – Kde ptáček dřímá u hnízda tak sám, tak sám a opuštěn! Pojď, drahoušku, já chci ji potěšiti! A neboj se, až v náruč svou tě chytí a obejme tě tajemnou svou paží a slíbá lesk tvých očí a vláhu rtů – – – Pojď, vyposloucháme jí myšlenky – – – – A neboj se! – (Teď vítr dřímá v lese!) Je všude klid – 11