TVÉ OKÉNKO JE TMAVÉ.

Jaroslav Goll

TVÉ OKÉNKO JE TMAVÉ.
Tvé okénko je tmavé. Však jasně svítí luny záře. To světlo dotíravé mně na lože se vkradlo v tváře a s tváří do snů dovedlo se vloudit: já bloud teď musím chladnou nocí bloudit. A pod plášť se mi vítr vtírá, zpod pláště dál, až zima srdce svírá. Tvé okénko je tmavé, ty sladce, sladce spíš. Na lůžku teploučkém ty sny máš žhavé a o mně, o mně sníš. [104] Tvé okénko je tmavé. Však jindy z něho černou nocí mne světlo usmívavé sem táhlo všemohoucí mocí, kde s touhou plamennou jsi ždála na mne a více prožila než sny ty klamné. Pak bílý den jsi podřímala, až temná noc tě k probuzení zvala. Tvé okénko je tmavé. Ač sladce, sladce spíš, jak chladná je to noc i sny ty lhavé: ač o mně, o mně sníš! 105
Básně v knize Básně:
  1. BEZDĚZ.
  2. EXULANT.
  3. V ŽALÁŘI.
  4. ROZMARINA.
  5. SVADLÁ RŮŽE.
  6. HRAD NAD MOŘEM.
  7. ROBERT QUISCARD.
  8. ŘECKÉ.
  9. NA KANDII.
  10. PANOŠ.
  11. OHLAS.
  12. EVROPA.
  13. MORITURI TE SALUTANT, CAESAR!
  14. K ZALOŽENÍ NÁRODNÍHO DIVADLA dne 16. května 1868.
  15. MÉ NITRO MOŘE SNŮV A TUŽEB JÍMÁ –
  16. CESTOU.
  17. TERCINY.
  18. V DÁLI.
  19. TVÉ OKÉNKO JE TMAVÉ.
  20. ŠEDIVÉ DNI.
  21. V ZIMĚ.
  22. BEZ RÝMŮ.
  23. VE SNÁCH.
  24. RŮZNÉ LISTÍ.