CIGÁNKA.

Antonín Koukl

CIGÁNKA.
Ajta! Cigánka: ač posud mlada, zná přec výtečně prý umění z rukou hádat – osud slova její v skutečnost pak jistě zamění. Pojď, cigánko! Uč mne kouzlu svému budoucnosti jasně poznat tvář, uč mne dobře tahy rukou čísti, aby neřekli mi, že jsem lhář. DobřeDobře, pane! Umění to vzácné, ale věru také nesnadné: zvláště z panských rukou osud příští často pochybně se uhádne. 18 Z tahů jich prázdnota na tě zeje, zrak tě při jich stopě rozbolí; za to z chuďasovy ruky snadno hádat – nevyčteš z ní nic, než – mozoly!.. 19