BOLEST ČLOVĚKA.

Otokar Březina

BOLEST ČLOVĚKA.
Suggescí mdloby ranila nás nepřátelská síla, ve zracích slunce zajiskřil se tvrdý pohled zlý; z třesoucích rukou vypadl nám nástroj tvého díla, na balvan v lomech svých jsme, teskni, usedli, pot setřeli jsme se svých čel, se smrtí hovořili pod nebem žhoucím bez hnutí, v rud ironickém jiskření, a jako děti hlavu svou v klín mateřský jsme položili myšlenku zemdlenou ve věčný smutek stvoření. A tehdy vlastní mocí magickou, tajemstvím rodu svého, privilegiem skryté slávy své jsme trpěli, knížata zajatá na rýžovištích vládce vítězného, střežená neviditelnými dohlížiteli, když na svasvá města vzpomenou, rozkvetlarozkvetlá nad jezery, na hvězdy nebe rodného v mystických soumracích a v tichu vazby své na zvonů hlahol tisícerý a jásot věrných zástupů při korunovacích... 9
Básně v knize Ruce:
  1. Chvíle slávy jsem měl, kdy duše volná, v majestátu svém
  2. VEDRA.
  3. HUDBA SLEPCŮ.
  4. BOLEST ČLOVĚKA.
  5. RUCE.
  6. ZPÍVALY VODY.
  7. ZPÍVALY HOŘÍCÍ HVĚZDY.
  8. KOLOZPĚV SRDCÍ.
  9. DITHYRAMB SVĚTŮ.
  10. TICHÝ OCEÁN.
  11. CHVÍME SE NAD MOCÍ VŮLE...
  12. STRÁŽ NAD MRTVÝMI.
  13. ŠÍLENCI.
  14. ČISTÉ JITRO.
  15. MÍSTA HARMONIE A SMÍŘENÍ.
  16. * Věčně znova, přemoženi, píseň písní počínáme,
  17. ŽENY.
  18. ODPOVĚDI.
  19. JARNÍ NOC.
  20. ČAS.