ŽENY.

Otokar Březina

ŽENY.
Co zpívá večer nad královstvími, nad městy, nad oseními a nad cestami tajuplnými, soumraky zarosenými? Čí ruce v sadech západů, když pod nebesy zaplanou, po tisíciletí vám růže trhají jak na přivítanou? – Když po dni lásky vracíte se z díla svého zemdleni, dech černé země stoupá k vám jak věků příštích tušení: bratrská města gigantská se týčí v zlatém obzoru, sen kovů, zahrad světelných a rythmů zvířených a mramorů. A v sluncích, která míjejí a zhasínají, svítají, žen bílé ruce rozpjaté se jako záře kmitají, a z věků do věků vás lákají, prchají před vámi, a němým gestem krásy své k vám hovoří jak osud, neznámy. O mocné ruce zářící, nasi kamkam naši touhu vedete? Do jakých zahrad procitlých, jež věky snily zakleté? Do jakých tich, kde zaznívá, v žal příliš velké nádhery, zpěv ptáků polárních nad melancholickými jezery? – – Myšlenek oblaky jak ostrovy do moremoře světla ční, pokryté fosforeskující vegetací měsíční, a našich srdcí zachvění je zazvoněním na březích, při odpoutání lodí zakotvených na stříbrných řetězích. A zraků v lásce zhroužení je plavba v němá zámorizámoří, kde šlehají jak plameny duchových světů pohoří, a jako větve v sebe zapjaté, nesmírná nebesa se třesou davnýmdávným jitrem kosmického pralesa. 31
Básně v knize Ruce:
  1. Chvíle slávy jsem měl, kdy duše volná, v majestátu svém
  2. VEDRA.
  3. HUDBA SLEPCŮ.
  4. BOLEST ČLOVĚKA.
  5. RUCE.
  6. ZPÍVALY VODY.
  7. ZPÍVALY HOŘÍCÍ HVĚZDY.
  8. KOLOZPĚV SRDCÍ.
  9. DITHYRAMB SVĚTŮ.
  10. TICHÝ OCEÁN.
  11. CHVÍME SE NAD MOCÍ VŮLE...
  12. STRÁŽ NAD MRTVÝMI.
  13. ŠÍLENCI.
  14. ČISTÉ JITRO.
  15. MÍSTA HARMONIE A SMÍŘENÍ.
  16. * Věčně znova, přemoženi, píseň písní počínáme,
  17. ŽENY.
  18. ODPOVĚDI.
  19. JARNÍ NOC.
  20. ČAS.