ZPÍVALY HOŘÍCÍ HVĚZDY.

Otokar Březina

ZPÍVALY HOŘÍCÍ HVĚZDY.
Každou vteřinou vždy na svém místě v mystickém tanci světů kroužíme kosmem. A záricízářící sféry duchů salámesáláme svůdné krásou. Kolem hlav našich, aureolami, zlaté vlasy se jiskří, napínané jak zvonicizvonící lasa vichřicí letu. Do tvařítváří našich, jež v extasi hoří, chladivé věky nám vanou a schvácené štěstím letu svého, zařenímzářením bolestné rozkoserozkoše vysílené, s výkřikem, jenž letí nekonečnem, harmonický a jásající, klesáme, mystické tanečnice, a v krvi své, jako pohřbenepohřbené v růžích, umíráme. Vstupují sestry na naše místo, běloskvoucí, a v písni, jež soumraky věčna se valí, vlnami stále vzrůstajicímivzrůstajícími, v nové a nové prostory postupuje v mlhovin prachu pozdviženém.pozdviženém zářící předvoj mysteria. 14