V PŘÍRODĚ

Emanuel Lešehrad

V PŘÍRODĚ
Vzduch teplem léta se třese, sám bloudím v zeleném lese, blahem se chvěje srdce mé, hruď moje rozkoší dme se; nade mnou nebe blankytné, jak modrá kopule pne se... Teď chtěl bych věčně v slunci snít, mdlý, šťastný, rozespalý, a světly, vůní bezu zpit jen naslouchat, jak zdáli zvuk šalmaje, odkuds’ z pastvin mdle, melancholicky se nese... 11