OTCI

OTCI
Tvou krev v svých žilách cítím někdy hřmíti, tvůj duch se, otče, ve mně ozývá, a touha, ke dnu vypít pohár žití, ta touha žhavá, mocná, bláznivá. A mám tak chuť se s někým na smrt bíti, jak ty si klestit pěstí cestu svou, žít, plně žít a zapomenout sníti, a rozkoš míti za vše odměnou. Jsem, otče, přece jen tvé krve synem! A proto rád se zpíjím žhavým vínem, jež rozproudí vždy moji línou krev. A chtěl bych tak, jak ty, by život celý mne poutí světem povždy provázely: lesk palaše a vášnivý zrak děv. E: jf; 2004 35