SMUTEK JARA

Emanuel Lešehrad

SMUTEK JARA
Sad v stráni rozkvetl a ptačím zpěvem zněl, kraj našich illusí ve zlatém světle stál, a ověnčený Máj, když kolem villy jel, do našich okenic se rozmařile smál. Zda sobě vzpomínáš? Když Jara vonný sen modravou záclonou do jizby naší dech’, k Tvé harfě, stvořené pro prsty Princezen, si mlčky usedl a plakal v arpeggiech, má duše jásala, když akkord tvůj jí chvěl, jak slunce bronzové zpod mraků mojich dum, a zástup křídlatých andělů přicházel žehnati lásce mé a mojim pohledům. A mnoho přešlo let... Svět opět zpěvem zněl, kraj našich illusí ve tmavém stínu stál, a ověnčený Máj, když kolem villy jel, u našich okenic se hořce rozplakal. 30
Básně v knize Když kvetou růže:
  1. SEN MELANCHOLIKA
  2. NÁLADA PŘÍTMÍ
  3. UKLIDNĚNÍ
  4. SLUNEČNÝ DEN
  5. NÁLADA ČERVNOVÁ
  6. V PŘÍRODĚ
  7. KRAJINA
  8. HLUBOKÁ CESTA
  9. PÍSEŇ ROZKVĚTU
  10. JAK KRÁSNĚ V POLI
  11. LETNÍ VEČER
  12. V SNIVÉ CHVÍLI
  13. VEČER V ZÁŘÍ
  14. JE POZDNÍ LÉTO
  15. SLUNCI
  16. BACCHANAL
  17. Z LETNÍCH DNŮ
  18. KVĚTY SNŮ
  19. DNES MÁM TOUHU...
  20. SONET
  21. BYL PRVNÍ MÁJ
  22. REMINISCENCE
  23. VZPOMÍNKA Z VENKOVA
  24. SMUTEK JARA
  25. SVATOJANSKÁ NOC
  26. VYZNÁNÍ
  27. SBLÍŽENÍ
  28. Ó, CHTĚL BYCH...
  29. OTCI