PUTOVÁNÍ

Emanuel Lešehrad

PUTOVÁNÍ
Kráčel jsem neznámým krajem, ve velkém tichu a temnu. Nikde však nezřel jsem chyše – Kráčel jsem v měsíčném svitu hlubokým hvozdem, znaveným krokem a trpný za přísným, mlčícím starcem. Kráčel jsem neznámým krajem, bál se, až budu tak musit dál jít sám, bez toho starce. 59