NA HŘBITOVĚ

Emanuel Lešehrad

NA HŘBITOVĚ
Dlím na hřbitově, u hrobu. Ta něžná bytost. Co v ní žilo byla láska. Vzpomínám. A v duchu kráčím k domku na úpatí chlumu; otevírám známé dveře – Úder blesku!..blesku!... Vroucně skláním se k rovu, abych učinil kříž. Mé srdce vzlyká. Hvězdy! Zem’ je očistcem naším. 74