Hymna horníků.

František Cajthaml-Liberté

Hymna horníků.
Hluboko pod zemí pracujem v potu, kladivy bušíme a cítit nesmíme okolní slotu; ze všech stran číhajíčíhají, do pasti svírají vražedné plyny: hrozí, že oněmí pariů syny. Hluboko pod zemí ryjeme štoly, a v skalní útroby, 9 často svoje hroby, žalujem boly; páž zdvíhá se, sklání a v chmurném zoufání skaliny drtí: nechť ty nás oněmí rychlejší smrtí. Hluboko pod zemí, bez slunce, vzduchu, čerpáme poklady a hyneme hlady na těle, duchu. Ve světě šírém kolotá vírem plod práce naší: v nás radost oněmí dříve, než raší. Hluboko pod zemí slyšíme vzdechy, svých dítek volání svých žen umírání bez lásky těchy. Den jak den vidíme, den jak den cítíme, že v blízké době, trud náš, ach, oněmí v předčasném hrobě. Hluboko pod zemí Bída se třese, v paláců orgie perutí svou bije – 10 výstrahu nese. Podzemní dunění, podzemní víření zrodí se v činy: trapiče oněmí za jejich viny!