CIKADY.

Josef Svatopluk Machar

CIKADY.
Z planého vína na cestu se klonícího v zářícím bílém ránu poprvé jsem slyšel jak polní trubky zvuk kovový třepotavý zpěv cikad jižních. Jak by to zvířátko si deklamovat chtělo svým monotonním hlasem řadu hexametrů, jásavě začne, bez caesur je říká – v čtvrtém zarazí náhle. Kdys... před věky... šel asi antickým tím krajem v zářícím bílém ránu mladý poet řecký a recitoval patře na thalassu modrou zpěv z Odysseje... A malou trochu tu – půl čtvrtá hexametru – zachytla v planém víně pramáť učenliva, a ještě dnes si dědictví to memorují, cikady moje! 65