V klášterním sklepě.

Bohumil Adámek Dominik Beznaděj Svatopluk Čech Jaromír Čelakovský Bohuslav Čermák Otakar Červinka Josef Slavomír Čipera Josef Dvorský Josef Otakar Forchheim Jaroslav Goll Gustav Heš Otakar Hostinský Alois J. Jizerský Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Václav Kropáček Jaroslav Lisec Ferdinand Marjánko J. Kyril Maryša Emanuel Miřiovský Jaromír Nečas Julius R. Nejedlý František Ladislav Polák P. J. Přibylovský Ladislav Quis V. Sázavský Josef Václav Sládek František Šimeček Václav Šnajdr Václav Šolc Josef Toužímský Hanuš Věnceslav Tůma M. Turenský S. Velen August Vlašímský Jan Vraný Vojmír J. Wünsch August Zátka V. Zikmund Želmír

V klášterním sklepě.
Fráter Krištof, jemuž pod ochranu dány sklepy, za zátkou tam zátku vytahuje nočním při kahanu – skoumáť vína k zítřejšímu svátku. Onť i v noci zájmy řádu pilnou střeží rukou a tak málo žádá chvály – skromná duše! – že se vkrádá po špičkách tam, ruku před svítilnou. Nejmilejší Lacrymae jsou Christi posilou mu při noční té práci, a v těch slzách se duch jeho čistý jako v moři pobožnosti ztrácí. [246] Za to nebes požehnání celé v takém nadplňku se v jeho těle zmnožuje, že nemá místa v pasu a tvář – odlesk slunečního jasu... Půlnoc je a lampa fráterova slabým svitem sudy obepřádá. Slyš! tu v sudech, mocných náhle slova, podivná se rozbouřila váda. Div, ó div! tu vína různorodá prou se hlučně, ve které z nich v Káně Galilejské proměněna voda všemohoucí rukou Páně! Drzým šumotem, slyš! lehké zboží z Champagni tu čest si osobuje; od jakživa veselí prý množí, svatebním a nejvzácnějším sluje. Od Rýna mu, jizlivé pln záště, Němec prostředně i bezprostředně dokazuje, že to nemůž’ předně vůbec být a za druhé i zvláště. 247 Důvody je mocně překonává zdravé logiky a Bůh ví čeho, jemu jen prý náleží ta sláva, jakž prý vůbec všechno všudy jeho. Maďar od Tokaje – teremtete! na to, hově odvěkým svým zvykům, křičíkřičí, div že obruč nerozmete: „Nullum vinum nisi hungaricum!“ Ba i skromná takto Mělničina na svůj účet v debattě je činna, stavíc nároky své jako vždycky,vždycky hlavně na důvod filologický. Však don Xerez nadýmá se hrdě a slov chlubných rozesílá šiky, že jsou všichni dohromady, tvrdě, kacíři neb aspoň schismatiky. On prý jenom hoden milosti té, země syn kacířskou krví zpité, on prý do očí ty blesky mnichům zasíval, jež zhoubu dštily hříchům... 248 Tak se hašteřily. Tu však ticho fráter ruky pokynutím velí, k rozsudku rty spraved’nému dělí, převelebné pohladiv si břicho: „Bratři milí, z vás se neskvěl žádný na svatebním v Galileji stole, vědělť Pán, že kdyby mok váš ladný byli okusili apoštolé: že by žádný z nich byl nechtěl dbáti o to, aby se stal mučenníkem, že by byl chtěl každý spíš se státi v našem řádu – fráterem-sklepníkem!“ 249 Vojmír J. Wünsch.
Básně v knize Almanach českého studenstva:
  1. Kytička.
  2. Tajemná kovárna.
  3. Bouře.
  4. V pytevně.
  5. Umírání.
  6. Má poesie.
  7. Tobě.
  8. I. Ta bujná kadeř havraní,
  9. II. Od prahu jsi mne vyhnala
  10. III. Ta láska pablesk zlativý,
  11. IV. Ta láska má jak černý šlář
  12. Vínek z myrtí.
  13. Co po tom?
  14. Na mostě.
  15. Smutná je ta naše láska.
  16. Oj snové mladí.
  17. O té krásné lásce mladé.
  18. Marina Dmitrevna.
  19. Rozmlouval jsem s lidmi.
  20. Prosba.
  21. Bez touhy!
  22. I. Skloň hlavu svou na mladá prsa má
  23. II. Tolik lásky v srdci mém,
  24. O samotě.
  25. Když jsme z jara sedávali.
  26. Svadlá růže.
  27. Tré otcův chvála.
  28. Kleftská.
  29. Ideály.
  30. Dub na skále.
  31. Nápis nápisů.
  32. Jistému národopisci.
  33. Archeolog.
  34. Jí.
  35. Touha bez naděje.
  36. I. Až bude jednou soudný den,
  37. II. Ba nevíš, jací páni jsme
  38. III. My ledacos o sobě víme,
  39. IV. Ba je to slunce v zimě jiné
  40. V. Ty písně moje – děti bídné –
  41. Zahrávám si já s tou láskou.
  42. Jen ještě jeden, jeden pohled!
  43. Dědoušek.
  44. Černý Jiří.
  45. Nevěrná.
  46. Noc.
  47. V pusté pláni.
  48. Moje ráno.
  49. Vodopád.
  50. Duše tvá.
  51. Opadalé květy.
  52. Boj.
  53. Lebky otcův.
  54. Na hřbitově.
  55. Romance.
  56. Ta divná dvojí památka.
  57. I. Vesele kolo v taktu se otáčí,
  58. II. Když ke rtům pevně tvou jsem tisknul ruku,
  59. III. Já hrdě ponesu svou vzdornou šíji,
  60. IV. Co člověk jest, jsem často myslil v duši,
  61. V. Ty velká chvíle, svatá, nejsvětější,
  62. VI. Ó žij, ó žij, ty růže moje tklivá,
  63. VII. Já žehnám zbožně tvoji hlavu –
  64. Bratřím.
  65. Skřivánek.
  66. Čas.
  67. Starý hrad.
  68. Páry.
  69. Poutničí.
  70. I. Jako alpy nebetyčné
  71. II. Kdybych já žal svůj vyslovil,
  72. III. Skořepina krásnou perlou
  73. IV. Co jsem se v nocích navzlykal,
  74. V. Očistěn jsem z prachu země
  75. VI. Musím od vás v dáli dlít,
  76. VII. Jeden kolem, druhý kolem,
  77. VIII. Život tu nebývá v zámrku,
  78. IX. Tak musím zpívat, jako cítím.
  79. X. Vyždímal jsem už duši na sucho,
  80. Na konec.
  81. Mému srdci.
  82. Na večer.
  83. Noční.
  84. Žena husitská.
  85. Víra.
  86. Naděje.
  87. Láska.
  88. Čekanka.
  89. Zklamaná láska.
  90. Krvavé lístky.
  91. V lese.
  92. Písně české.
  93. Vlasti.
  94. Ty, matko Slávo!
  95. Nadšení.
  96. V bouři.
  97. Shledání.
  98. I. Jest mnoho domů ve městě
  99. II. Ten větru se přižene bouřlivý let
  100. III. Neviň ten věnec kolem skrání svých,
  101. IV. Pohádka dí, jak jednou jeden muž
  102. V. Rostla mladá lípa;
  103. VI. Bylo jaro, bylo,
  104. VII. Ve těžkém snu se tělo mé
  105. Klášter svatojanský.
  106. I. I šel jsem v háj, bych v svatém jeho stínu
  107. II. A jindy potoku jsem bublavému
  108. III. To vím juž jistě, že jsou duše naše
  109. Byl pěkný den.
  110. Na oceánu.
  111. Má matička.
  112. O štědrý večer r. 1868.
  113. Loučení.
  114. Bratři.
  115. I. Když slavila srdce v brány
  116. II. S haluze jak na haluz
  117. III. Ten prapor, na němž lásky znak
  118. IV. Ještě jednu upomínku
  119. Pravá slza.
  120. Na hřbitově.
  121. Otec a syn.
  122. Pouť mé písně.
  123. Sestra.
  124. Pustý dům.
  125. I. Ty, jenž v tom krutém protivenství boji
  126. II. Groš vdovin budiž ostatkem vám svatým,
  127. III. Ten oheň nechť vás stále v srdci pálí,
  128. I. Mne více vábí šípků keř,
  129. II. Mne baví víc motýla let,
  130. Ta láska.
  131. Na severu.
  132. O tom našem dědečkovi.
  133. Láska v písních.
  134. Nesmrtelnost.
  135. To slavný pohřeb!
  136. Pan Milota.
  137. Mladenovič Jovan.
  138. Na přírodu.
  139. Ples Boleslava Smělého.
  140. Stará panna.
  142. V klášterním sklepě.
  143. Kvítí z Karmelu.
  144. V lese hlubokém.
  145. Jediný zákon.
  146. Naše poesie.
  147. V noci 17. ledna 1623.
  148. Poslední přání.
  149. Píseň.