Z pamětní knihy města Kocourkova. I.I. Radostného toho leta,kdy jsme ku podivu světaradnici svou dostavěli,okna udělať jsme zapoměli.Slavnou radu ukrutně to hnětlo,že nám nešlo do radnice světlo.Mnoho porad bylo odbýváno,mnoho řečněno a hlasováno,až po dlouhém kolísáníusnesli se radní páni:„Každý, třeba v radě nezasedá,nechať doma všechny pytle shledá,na slunci je světlem plní,jakoby to bylo zrní.Pak ať sváže pytel tkanicía jde vysypať ho v radnici!“ –Všichni tedy světlo chytli.V radnici však tma jak v pytlibytovala bez přestání.19Už si chtěli zoufať páni,an tu muž, co v koutku seděl,velemoudrý nápad věděl.Pravil totiž: „Ctěné shromáždění!káp’ jsem na to; vše se změní!Čítám v knize, již psal mistr Pecka,příklady že zjasní se tma všecka.Proto navrhuji, aby sněmdům dal osvětliti příkladem.“II.II. Vyšel mlynář na náměstí,ale v tom tu na neštěstíkominík mu v cestu letía k radosti školních dětí,jež to viděly v té chvíli,počernil mu kabát bílý.Mimo to mu štulec zadal.Jiný by mu hned byl nadal,ale mlynář, jehož nelze viniť,nechtěl dále s ním se špiniť,nýbrž udal jej, by z trestuviník dán byl do arestu. –Na žalobu tu se soudní tělo sešlo20a kominík dostal, co se do něj vešlo,až ho některým už bylo líto.Většina však, by jim nebral větší mýtomlynář, jako ťopan rozhněvaný,držela se pevně jeho strany.A než minul třetí den,rozsudek byl vynešen:„Po zákonu slavné rady soudní,v nížto zasedají muži kloudní,vinen kominík i v stavu napilém;mlynář to má černé na bílém.“III.III. Rada, která letos zasedává,celé obci na vědomosť dává,aby z toho každý chytře těžil,ziskuchtivých doktorů se střežil;neb my máme důkaz na to v ruce,že jsou nepřáteli dobré konštituce.21