2. Zlomky z mé první básně novoroční l. 1815.

František Palacký

2. Zlomky z mé první básně novoroční l. 1815.
Slavení pokoje.
a) Vojna.
Od Rejnu nejprv vznesši se na černých strašlivých křídlách, Hrůzu a strach hned po celé Europě sypala leklé. Kudy šla, rachotem peroucých děl a ukrutné střelby Provázená, tu strachem y hnedky trnuly světy. Hrčeli valní potokové krve vylité lidské, Zžíravý pak stíkal vysoké oblaky plamen. Vůkol ní lítala Smrt, ta družice ukrutné Vojny. b) Upokojení.
Jakož na moři nebezpečném když Eola lití Větrové ze všech*) přitekou stran, a se do sebe davše Vesmír v směsycy uvozují, a pěnité vlny V černé se mísý oblaky; hrůzou zmatení plavcy V korábu obnaženém svou vidouce záhubu jistou Kvílení přežalostné v tom pojí k rachotu bouře; Smrtedlná jich sevřených srdcý se zmocňuje ouzkost ——— *) V rukopise psáno dohromady: zevšech. 53 Moře když rozvzteklené je v propasti bezedné hříží, Aneb vrchové strašných vln je v oblohu mísý. Dobrotivý však Bůh v tom nezbedné pohroze bouři, Rozpěněné hned ukojí vlny a zděšený koráb K zemi přivede přeblažené. O, radosti plavců Nesmírné kdož vypsati můž? Jich okřálá srdce Vroucý jen Osvoboditeli díky cýtiti mohou. Takto pokojem potěšený se raduje vesmír. c) Ctnost.
Ctnost teď, přemilá Ctnost, již v hanebném upěvši dlouho Vyhnanství, aj veleslavné opět tryumfy vede. Medle, co bez ní jest živobytí? Ha, oplývej všemi Poklady Gangesa zlatonosného; nech Peru ti zlaté, Nechať y celý světa ten okrslek pokorně slouží: JestižeJestliže Ctnosti nestkví se milostný paprslek v tobě, Jestli ji utíkáš, – kdož můž tebe bídnější býti? – Pokoje veliké dobrodiní ji vrátilo zemi. Kdež byl v bouři té stud? Kdež čistota měla svá sýdla? Láska kde měla svůj byt, v tom Marsova zůření času? Ó již nezůří Mars! již Pokoj panuje vlídný Pod jeho berlou dobrotivou se nevinnost krásná Rozvíjí a utěšené nese ovoce Láska. 54
Básně v knize Básně:
  1. 1. Ideálů Říše.
  2. 2. Moudrost.
  3. 3. U hrobu přítele.
  4. 4. Na horu Radošť, v Moravě, (Radegast).
  5. 5. K samovraždivému Radoslavovi.
  6. 6. Modlitba má dne 26 července 1818.
  7. 1. Báseň na smrt P. Štěpána Fábryho,
  8. 2. Zlomky z mé první básně novoroční l. 1815.
  9. 3. Báseň k slavení jubileum slavn. Konviktu Jesenákov. d. 15 ledna 1817.
  10. 4. Slavěna.
  11. 5. Báseň na smrt Jeho Osvícenosti, Vys. Uroz. P. Petra Baloga,
  12. Am Neujahrstage 1818.
  13. Am Nahmenstage der H. Frau Josephine von Csuzy
  14. Vítání Máje.
  15. I. O vy geniové Meonýdovi, učte mě vjíti
  16. II. Tytyře, ty leže pod klenutím buku rozložitého
  17. III. Kvěl, zpěve můj, po Adonisu: Krásný zesnul Adonis!
  18. Ossián.