Pantáta ze mlýna.

Josef Václav Sládek

Pantáta ze mlýna.
Pantáta ze mlýna u naší louky hezky mne pozdravil, byl plný mouky. Hezky mne políbil, když se měl loučit, když už to udělal, neměl mne moučitmoučit. Ba měl se pantáta podívat radši, jak se tam nad mlýnem blýská a mračí. Však už to viděla ta panímáma, spustila veliké stavidlo samasama. Ubohý pantáta co tu měl škody od toho stavidla, od velké vody! 42