BJÖRNSTJERNU BJÖRNSONOVI

BJÖRNSTJERNU BJÖRNSONOVI Parafráze vlastní básně
Ještě jsou osli v bahně Evropy! Jsou osli duchů, důvěřiví, velcí... Jen kdyby se jim v oči nesmáli s nábojem v ruce číhající střelci! To jich je lidství: V moři bodáků poddaným všecko z duší vyloupiti... Už pro dva miliony Slováků maďarské slunce tedy navždy svítí? Jsou ještě osli v bahně Evropy! Však ten je slabý, kdo má slabé bratry, ten krví otrockou zem pokropí, jak výčitka ten přes obří ční Tatry, zamlklý, s resignací úžasnou člověka marně hledá, nenachází... Barbarská země s mocí barbarskou... Smluvení vše už vyloupili vrazi? Však barbarská též, Evropo, jsi ty, moc lživou stavíš na otroků šíji, ty vyhlazuješ národ ubitý, ty k mučednictví nutíš, tyranii. 170 Zas lidství vyhlazuješ, jazyk rveš národů, porobených suverény, ty dovoluješ otrockou mít spřež, by krutě vlád’ kdos, já byl porobený... Ještě jsou osli v bahně Evropy! Však my jsme stádo, jež se teprv křísí, až když nás tisíce vrah utopí, až když nás řada na čakanech visí, když pozdě je a vyhráno má vrah, cíl v politické moci své když třímá, již upevnil jen našich na chybách rukama hunské krve surovýma... Nevěřím deklamaci státníků, jež o míru se radí, ale vraždí... Nevěřím krutým bleskům básníků – barbary neosvítí, vrahy dráždí, nevěřím humanitě násilných přerodů, štěstí pro otroky platném, však síle naší vlastní věřil bych, až – nebude-li pozdě – dráp svůj zatnem!... 171 Evropo, tvoje lítost morální se podrobuje moudře moci vyšší. Tyranů tolik máš a nikdo z nich vzkřik svojich ušlapaných neuslyší... Ne, nevěřím v tvou pózu vznešenou, nevěřím výzvě k přerodnému dílu... Zkusíme ještě jednou sílu svou. Naposled zkusíme svou vlastní sílu... 172