Touha.

Antal Stašek

Touha.
„Prázný svět – mé srdce plné krásy jiných světů sní; hluchý svět – v mém srdci zvučném božských písní hlahol zní. Temný svět – v mém srdci plamen jest jak jemné hvězdy svit; krutý svět – v mém srdci jarním květe luzné lásky cit. Eteře ty vševědoucí srdce mé se tebe ptá, zdali vesmír v nekonečnu pro ně někde stánek má?“ „Krásná děvo, vesmír šírý pro tvé srdce má svůj svět – lidé svět ten zovou hrobem, k němuž květ svůj sklání ret.“ 49