Růže – láska.

Hanuš Věnceslav Tůma

Růže – láska. (Ráno).
1.
Srdcem mým tak tajně cos pohrává, tajně tak, jak vánek v podletí, jako když se z duše poupěti v ranním klidu růže propukává. Mír velebný vůkolí uspává, jakby ctil to svaté početí, pro květ když si poupě zaletí k nebi tam, kde z lůžka slunce vstává. Oheň tam, a síla ohněm živá zardí se, a poupě planoucí v rozkvétání slzou se rozchvívá. Slza? nač? zda život bolest plodí? stráta snu? či osud budoucí? „Lásky svět se v slzách tady rodí!“ 15 2.
Viděl jsem tě v denní kráse tvojí, viděl jsem tě, růže, z večera v slzách tvých, jež skrytě za šera s nocí den ve vonných ňádrech pojí. Marné však ti s takou na mne zbrojí, nestálostí roste nevěra, a já zašel, s sebou nebera pamět než na svadlou růži svoji. Než kdy z rána v slzách jsi tu stála o mých snů mi touze šeptajíc, tu mi svatým ohněm duše vzplála: Tenkrát’s byla, růže, nejkrásnější – vímť já to – vždyť nemám srdce víc, – a jdu zas – než kdo mě ukonejší? 16 3.
Růži – lásku – rodné sestry krásné, slza živí, slza rodívá, nesmělé když poupě zadívá v nebeské se oko čarojasné. Slza ta – ach dítko touhy časné – půlnoční jak dumka důtklivá, na nebi jak hvězda měnivá, která kmitem svítí, kmitem hasne. Slza ta, jak zora z rána zlatá, květů nejkrásnější jesti květ, který rodí první touha svatá. Rodné sestry, boha tajemnější, které neproskoumá nikdy svět, růže – láska – v slzách nejkrásnější! – 17
Básně v knize Básně:
  1. Ty dítě moje, dívko něžně krásná,
  2. Srdce lidské.
  3. Písně srdce.
  4. Toť ona!
  5. Růže – láska.
  6. Růže polední.
  7. Večerní obraz.
  8. Večer.
  9. Svět šel spat!
  10. Je večer.
  11. Večerní.
  12. U večer.
  13. O půl noci.
  14. Naposled.
  15. Mé dívce.
  16. Beze strachu.
  17. Mezi květy.
  18. Na podzim.
  19. Podzimek.
  20. Pode mrakem.
  21. U vody.
  22. Ze sna mládí.
  23. Všední život.
  24. Soucit.
  25. Snové mládí.
  26. Na cestu.
  27. Darmo.
  28. Touha má.
  29. Z rumů.
  30. V troskách.
  31. Po klekání.
  32. Západ.
  33. Večer.
  34. Jdi ven!
  35. Půlnoc.
  36. Vy tiché hvězdy!
  37. Zase?
  38. Ty horká slzo!
  39. Tak těžko je to! –
  40. Ta myšlénka má šílená!
  41. Dozvuk. 
  42. Ukřižován.
  43. Snad jsi šel už v němém žalování
  44. „Synu můj!“ – tak lkala moje matka,
  45. To velký pán! půl světa se mu klaní,
  46. Jen na kůl s ním! tak přísný rozkaz zněl,
  47. (Růže na bílé hoře.)
  48. Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný,
  49. Nosili jsou ode země k zemi
  50. Svatý bože! věčně spravedlivý!
  51. Růže má! tam, kde ta hvězda siná
  52. Život můj, to píseň žalostivá,
  53. Shasla minulosť, a v umírání
  54. Ten Blaník tu, jak němá v bolu skála
  55. Kdo opravdu kdy miloval!
  56. Ta láska mlaďoučká.
  57. To je bída!
  58. Na severu.
  59. Jarý život.
  60. Ta láska!
  61. Loučení.
  62. Dárky lásky.
  63. Kdybys ty mi umřela! –
  64. Marné.
  65. Těžko je to!
  66. Dnes a včera.
  67. Za horama.
  68. Na hoře a v údolí.
  69. Darmo!
  70. Nadarmo.
  71. V album.
  72. Už tehda jsem to povídal!
  73. U kostela.
  74. U hrobu lásky.
  75. Písně náměsíční.
  76. Starý kazda.
  77. Láska v písních.
  78. Z moderní lásky.
  79. Heč!
  80. Mé drahé.
  81. Rozum a cit.
  82. Květina štěstí.
  83. Slzičky.
  84. Žebrák.
  85. Vzpomínka.
  86. Naděje a vzpomínka.
  87. Smutno u nás.
  88. Píseň.
  89. O tom našem dědečkovi.
  90. O mé babičce.
  91. Dobrá rada.
  92. Odbytá.
  93. Smutek.
  94. Svátek.
  95. Plavec.
  96. Pěvec národa.
  97. To slavný pohřeb.
  98. Pan Milota.
  99. Žij!
  100. Čin a cit.
  101. Naděje.
  102. Má jizba.
  103. Nesmrtelnost.
  104. Jen skromně!
  105. U brány.
  106. Sen.
  107. Plavba.