Žij!

Hanuš Věnceslav Tůma

Žij!
1.
Žij ten život, je to škola tvoje, v které poznat musíš, zkusiv sám trpkostí a bojů tisícero, co je pravda v světě, a co klam! Každou píď té zkušenosti drahé zakoupíš své duše pokojem, a přečasto budeš skrvavený po boji tam, kdes byl před bojem! Tak ti mnohá slza s oka skane, zřídka však – věř – dítko radosti, a kdy přec – ach brzo, rychle zmizí, bol však – ten má křídla věčnosti! 207 A kdy člověk žil by pokojněji zkušeností starý – umírá, ó ta bolesť tam se teprv loučí, kde se nad mrtvým hrob zavírá. Než ty beze štěstí, bez radosti,radosti v boji tom jsi pro sebe žil dost, jestli v život, jinak nepoznaný, vlastní svou jsi složil velikost! 208 2.
Oj! nikdo, nikdo neklesejneklesej, že k velkým skutkům život malý, jeť staré přísloví „že Řím dnem jediným nezbudovali.“ A na čem někdy v staletích tak namáhavě pracovali, to v okamžiku velebném věk, čas a pokrok dokonaly. A proto klade ruce v klín teď nevzdychej „že nejsme dále,“ nic nářek nám, teď platí čin a namáhání neustálé. A byť i cíl byl daleký, a k velkým skutkům život malý, jen pilně, by kde přestanempřestanem, ti za námi dál pracovali! Jeť snadno v době příznivé to skončit, co věk připravoval, však velikán je největší ten, kdo překážky odstraňoval! 209 3.
Jeť velký dar ten život náš nám bohem v naše srdce dán, však je všech jeho osudů i budoucnosti člověk pán. Ne to jest tvojí velkostí, že sám ten život v rukou máš, však bude teprv zásluhou, co sám si z něho uděláš. Jeť zapsáno to v duši nám všem stejně, jak kdo máme žít, však nejtěžší je úloha to skryté písmo objevit. A proto, kdo si rozumí, ať před všemi jde jinými, a kdo se ještě nepoznal, ať za muži jde slavnými. 210
Básně v knize Básně:
  1. Ty dítě moje, dívko něžně krásná,
  2. Srdce lidské.
  3. Písně srdce.
  4. Toť ona!
  5. Růže – láska.
  6. Růže polední.
  7. Večerní obraz.
  8. Večer.
  9. Svět šel spat!
  10. Je večer.
  11. Večerní.
  12. U večer.
  13. O půl noci.
  14. Naposled.
  15. Mé dívce.
  16. Beze strachu.
  17. Mezi květy.
  18. Na podzim.
  19. Podzimek.
  20. Pode mrakem.
  21. U vody.
  22. Ze sna mládí.
  23. Všední život.
  24. Soucit.
  25. Snové mládí.
  26. Na cestu.
  27. Darmo.
  28. Touha má.
  29. Z rumů.
  30. V troskách.
  31. Po klekání.
  32. Západ.
  33. Večer.
  34. Jdi ven!
  35. Půlnoc.
  36. Vy tiché hvězdy!
  37. Zase?
  38. Ty horká slzo!
  39. Tak těžko je to! –
  40. Ta myšlénka má šílená!
  41. Dozvuk. 
  42. Ukřižován.
  43. Snad jsi šel už v němém žalování
  44. „Synu můj!“ – tak lkala moje matka,
  45. To velký pán! půl světa se mu klaní,
  46. Jen na kůl s ním! tak přísný rozkaz zněl,
  47. (Růže na bílé hoře.)
  48. Ty kdo kráčíš světem, touhou hnaný,
  49. Nosili jsou ode země k zemi
  50. Svatý bože! věčně spravedlivý!
  51. Růže má! tam, kde ta hvězda siná
  52. Život můj, to píseň žalostivá,
  53. Shasla minulosť, a v umírání
  54. Ten Blaník tu, jak němá v bolu skála
  55. Kdo opravdu kdy miloval!
  56. Ta láska mlaďoučká.
  57. To je bída!
  58. Na severu.
  59. Jarý život.
  60. Ta láska!
  61. Loučení.
  62. Dárky lásky.
  63. Kdybys ty mi umřela! –
  64. Marné.
  65. Těžko je to!
  66. Dnes a včera.
  67. Za horama.
  68. Na hoře a v údolí.
  69. Darmo!
  70. Nadarmo.
  71. V album.
  72. Už tehda jsem to povídal!
  73. U kostela.
  74. U hrobu lásky.
  75. Písně náměsíční.
  76. Starý kazda.
  77. Láska v písních.
  78. Z moderní lásky.
  79. Heč!
  80. Mé drahé.
  81. Rozum a cit.
  82. Květina štěstí.
  83. Slzičky.
  84. Žebrák.
  85. Vzpomínka.
  86. Naděje a vzpomínka.
  87. Smutno u nás.
  88. Píseň.
  89. O tom našem dědečkovi.
  90. O mé babičce.
  91. Dobrá rada.
  92. Odbytá.
  93. Smutek.
  94. Svátek.
  95. Plavec.
  96. Pěvec národa.
  97. To slavný pohřeb.
  98. Pan Milota.
  99. Žij!
  100. Čin a cit.
  101. Naděje.
  102. Má jizba.
  103. Nesmrtelnost.
  104. Jen skromně!
  105. U brány.
  106. Sen.
  107. Plavba.