XXIV. Různé kraje, divný lid,
Jaroslav Vrchlický
Různé kraje, divný lid,
Básně v knize Písně poutníka:
- I. Kraj byl pustý. Ku obzoru
- II. Vyšlo nás mnoho – svět krásný byl;
- III. V provençalském klášteře kdys hostem
- IV. Kdys u zdi hřbitovní
- V. Spějí luhem poutníci
- VI. Na jedno jsem zapomněl,
- VII. Na slámě v neznámé hospodě
- VIII. V anděly jsem věřil v mládí,
- IX. Různí chlapi divých tváří
- X. Jako poutník šel jsem světem,
- XI. Pohostinný klášter jednou přijal
- XII. Včera šel jsem kolem Kapitolu,
- XIII. Bába moje vyprávěla
- XIV. Já neumlknu, pokud jen mohu,
- XV. Žoldáků sbor
- XVI. To bylo v dubnu. Mladý Máj
- XVII. Cos ještě vře
- XVIII. V hospodě kdes poutník unavený
- XIX. Já lásky jsem v žití nepoznal
- XX. Já bábu měl, ta mříti si dlouho zvykala,
- XXI. Nový den, nový den
- XXII. Stále dál a stále dál
- XXIII. Té země plachý host
- XXIV. Různé kraje, divný lid,
- XXV. Odhalil prý kdosi nový svět.
- XXVI. Kam se hneš, kudy jdeš,
- XXVII. Ptá se slunce paprslek,
- XXVIII. S divným kmochem v krčmě lesní
- XXIX. Celého křesťanstva veškeré zvony
- XXX. Já zřel divy světů všech,
- XXXI. S prapory a fábory
- XXXII. Cestou jsem si zpíval,
- XXXIII. Každá duše, jež tu jde i stane,
- XXXIV. Dokud něco říci musím,
- XXXV. Jdu tak světem, kam se noha
- XXXVI. Halí se zas keř i strom
- XXXVII. Z venkovské školy viděl jsem
- XXXVIII. Z všeho, co najdeme na světě tom,
- XXXIX. Svíjíme se, svíjíme
- XL. Mezi horstva velikány
- XLI. Ahasver prý chodí světem,
- XLII. Moje dumy, moje smutky
- XLIII. Na chrámových stupních kajicnice
- XLIV. Pokosené luhy v záři měsíčné!
- XLV. V osudů lidských tajemnou knihu
- XLVI. Mně vždycky Noc je svatá,
- XLVII. Bledý měsíc nad lesy
- XLVIII. Nebe tmí se ze všech stran,
- XLIX. Ze starého refektáře
- L. Rytmy písní, hraví ptáci,
- LI. I mně jedna ženská tvář
- LII. U svatého Petra kdys
- LIII. Skály nahé, basaltové jako černá zrcadla,
- LIV. Co zmůže, co zmůže
- LV. Jasmínu hvězdy bílé,
- LVI. Vesnický, hle, hřbitov malý,
- LVII. Ó měsíci, jenž mlčenliv
- LVIII. Ve klášterním pokladě to bylo.
- LIX. Chmurný večer, plný stínů
- LX. Zem se koupá v ohni západu,
- LXI. Smrt přišla k mému loži
- LXII. Prší, prší, prší tři dny celé,
- LXIII. Po letech zas dotýká se noha,
- LXIV. Na „dobrou noc“ píseň krátkou
- LXV. Kapko žluče, v moji duši,
- LXVI. V moje smutné, pusté žití
- LXVII. Hučí jez a řeka zpívá,
- LXVIII. Cesta prašná, cesta dlouhá...
- LXIX. Jak ten vichr stromy třese,
- LXX. Sedíš sama v jizbě svojí,
- LXXI. Stín tmavý na řece z oblaků olověných
- LXXII. Bože, jednu krůpěj rosy
- LXXIII. Nejednou jsem vídal, zabrán v hvozdů tiš,
- LXXIV. Komu se kdo odcizuje,
- LXXV. Z paprskové příze hvězd,
- LXXVI. Smutné šero na krajinu padá,
- LXXVII. Hledali tě, hledali
- LXXVIII. Nic duše mé tak nesílí
- LXXIX. V Skotsku jednou, mám to v mysli živě,
- LXXX. Kočičky zas pučí
- LXXXI. S rosou tichý úkoj padá
- LXXXII. Tajné zdroje, jak jdu lesem,
- LXXXIII. Město boží, o němž báj
- LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny
- LXXXV. Kdes ráno v cizí komoře
- LXXXVI. Na hrázi kamenité ve úpalu,
- LXXXVII. Tempe! Tempe! Údol smavý
- LXXXVIII. Stará hruše nahrbena
- LXXXIX. U plebána chudičkého kdesi
- XC. Tak vidím jasně: Můj smutku,
- XCI. Jsem znaven, mdlý – a věru nevím čím,
- XCII. Na bronzovou desku klášterní
- XCIII. Těcho, bílá holubice
- XCIV. Padesát let narozen být dřív anebo později,
- XCV. Noho mdlá, noho mdlá,
- XCVI. Zřel jsem ondy na vinici
- XCVII. Sám stál jsem v šerém dómu. Oken malbou
- XCVIII. Fantómy, bubliny
- XCIX. Přemítám, co dlouhou poutí
- C. Jak jdu lesem, polem sám,
- CI. U Trappistů mají pěkný zvyk.
- CII. Na pustém břehu moře kdesi na severu
- CIII. Říkají mi stále starci
- CIV. (Poutník se loučí.)
- CV. Rtem vadnoucím hymnu možno-li pět?