LIX. Chmurný večer, plný stínů

Jaroslav Vrchlický

LIX.
Chmurný večer, plný stínů Chmurný večer, plný stínů
 s jizby stropu padá, z venčí v mlhy šerém klínu kmitají se lada; sem tam vrba nakřivená,nakřivená jako v smutku stará žena nad potok se chýlí; chmurný večer, plný stínů, v komíně to kvílí. V dálném kraji na hospodě sedím sám a chorý, s večerem tím zcela v shodě v duši stínů sbory. Přede mnou chléb okoralý, s vínem tmavým pohár malý nedotknutý posud. V dálném kraji na hospodě, kam mne zavál osud. Hospodář v tom vejde starý, hlavou kyne, zdraví, prchá za stínem stín tmavý, na stůl světlo staví; prostý kahan hrubé práce, 95 v něm však světlo kmitá sladcesladce, přede mnou tak stojí. Hospodář juž zmizel starý, sám jsem s dumou svojí. Prostý kahan – malé světlo, ale jaké divy! V duši mé cos náhle zkvětlo, vítej, svite snivý! Jízba přítulná být zdá se, družný tikot v hodin hlase jest jak starý známý – Prostý kahan, malé světlo, jak to hraje s námi! A již sahám po té skývě a již koflík zvedám, černým stínům v duše nivě zvítěziti nedám. Tvrdý chléb je – trpké víno, v mysli náhle sladce, líno, vari! touho smutná! A již sahám po té skývě, ona i číš – chutná! Skoro cítím se jak doma, víno zdá se sladší, ba, již píseň hraje rtoma, sotva srdcí stačí. A ten zázrak a ta změna! světlem v jizbě způsobena v kahanu tom prostém, skoro cítím se jak doma lásky boží hostem. 96 Zdrávo světlo na kahanu, v duši zbouzíš světlo! Tebou silný jsem a planu, zmizelo, co hnětlo. Vari stíny, vari chmury, upomínek šedé můry v kouty stropu zmizte! Zdrávo světlo na kahanu zářící a čisté! Zřím, jak mluví k duši hmota, když se v shodě střetnou; radost, síla, zpěvná nota z objetí jich vzletnou. Sám a sám v tom kraji cizím žiju duše žitím ryzím a se vznáším k výši. Zřím, jak mluví k duši hmota, v zdar jim zvedám číši! 97
Básně v knize Písně poutníka:
  1. I. Kraj byl pustý. Ku obzoru
  2. II. Vyšlo nás mnoho – svět krásný byl;
  3. III. V provençalském klášteře kdys hostem
  4. IV. Kdys u zdi hřbitovní
  5. V. Spějí luhem poutníci
  6. VI. Na jedno jsem zapomněl,
  7. VII. Na slámě v neznámé hospodě
  8. VIII. V anděly jsem věřil v mládí,
  9. IX. Různí chlapi divých tváří
  10. X. Jako poutník šel jsem světem,
  11. XI. Pohostinný klášter jednou přijal
  12. XII. Včera šel jsem kolem Kapitolu,
  13. XIII. Bába moje vyprávěla
  14. XIV. Já neumlknu, pokud jen mohu,
  15. XV. Žoldáků sbor
  16. XVI. To bylo v dubnu. Mladý Máj
  17. XVII. Cos ještě vře
  18. XVIII. V hospodě kdes poutník unavený
  19. XIX. Já lásky jsem v žití nepoznal
  20. XX. Já bábu měl, ta mříti si dlouho zvykala,
  21. XXI. Nový den, nový den
  22. XXII. Stále dál a stále dál
  23. XXIII. Té země plachý host
  24. XXIV. Různé kraje, divný lid,
  25. XXV. Odhalil prý kdosi nový svět.
  26. XXVI. Kam se hneš, kudy jdeš,
  27. XXVII. Ptá se slunce paprslek,
  28. XXVIII. S divným kmochem v krčmě lesní
  29. XXIX. Celého křesťanstva veškeré zvony
  30. XXX. Já zřel divy světů všech,
  31. XXXI. S prapory a fábory
  32. XXXII. Cestou jsem si zpíval,
  33. XXXIII. Každá duše, jež tu jde i stane,
  34. XXXIV. Dokud něco říci musím,
  35. XXXV. Jdu tak světem, kam se noha
  36. XXXVI. Halí se zas keř i strom
  37. XXXVII. Z venkovské školy viděl jsem
  38. XXXVIII. Z všeho, co najdeme na světě tom,
  39. XXXIX. Svíjíme se, svíjíme
  40. XL. Mezi horstva velikány
  41. XLI. Ahasver prý chodí světem,
  42. XLII. Moje dumy, moje smutky
  43. XLIII. Na chrámových stupních kajicnice
  44. XLIV. Pokosené luhy v záři měsíčné!
  45. XLV. V osudů lidských tajemnou knihu
  46. XLVI. Mně vždycky Noc je svatá,
  47. XLVII. Bledý měsíc nad lesy
  48. XLVIII. Nebe tmí se ze všech stran,
  49. XLIX. Ze starého refektáře
  50. L. Rytmy písní, hraví ptáci,
  51. LI. I mně jedna ženská tvář
  52. LII. U svatého Petra kdys
  53. LIII. Skály nahé, basaltové jako černá zrcadla,
  54. LIV. Co zmůže, co zmůže
  55. LV. Jasmínu hvězdy bílé,
  56. LVI. Vesnický, hle, hřbitov malý,
  57. LVII. Ó měsíci, jenž mlčenliv
  58. LVIII. Ve klášterním pokladě to bylo.
  59. LIX. Chmurný večer, plný stínů
  60. LX. Zem se koupá v ohni západu,
  61. LXI. Smrt přišla k mému loži
  62. LXII. Prší, prší, prší tři dny celé,
  63. LXIII. Po letech zas dotýká se noha,
  64. LXIV. Na „dobrou noc“ píseň krátkou
  65. LXV. Kapko žluče, v moji duši,
  66. LXVI. V moje smutné, pusté žití
  67. LXVII. Hučí jez a řeka zpívá,
  68. LXVIII. Cesta prašná, cesta dlouhá...
  69. LXIX. Jak ten vichr stromy třese,
  70. LXX. Sedíš sama v jizbě svojí,
  71. LXXI. Stín tmavý na řece z oblaků olověných
  72. LXXII. Bože, jednu krůpěj rosy
  73. LXXIII. Nejednou jsem vídal, zabrán v hvozdů tiš,
  74. LXXIV. Komu se kdo odcizuje,
  75. LXXV. Z paprskové příze hvězd,
  76. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá,
  77. LXXVII. Hledali tě, hledali
  78. LXXVIII. Nic duše mé tak nesílí
  79. LXXIX. V Skotsku jednou, mám to v mysli živě,
  80. LXXX. Kočičky zas pučí
  81. LXXXI. S rosou tichý úkoj padá
  82. LXXXII. Tajné zdroje, jak jdu lesem,
  83. LXXXIII. Město boží, o němž báj
  84. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny
  85. LXXXV. Kdes ráno v cizí komoře
  86. LXXXVI. Na hrázi kamenité ve úpalu,
  87. LXXXVII. Tempe! Tempe! Údol smavý
  88. LXXXVIII. Stará hruše nahrbena
  89. LXXXIX. U plebána chudičkého kdesi
  90. XC. Tak vidím jasně: Můj smutku,
  91. XCI. Jsem znaven, mdlý – a věru nevím čím,
  92. XCII. Na bronzovou desku klášterní
  93. XCIII. Těcho, bílá holubice
  94. XCIV. Padesát let narozen být dřív anebo později,
  95. XCV. Noho mdlá, noho mdlá,
  96. XCVI. Zřel jsem ondy na vinici
  97. XCVII. Sám stál jsem v šerém dómu. Oken malbou
  98. XCVIII. Fantómy, bubliny
  99. XCIX. Přemítám, co dlouhou poutí
  100. C. Jak jdu lesem, polem sám,
  101. CI. U Trappistů mají pěkný zvyk.
  102. CII. Na pustém břehu moře kdesi na severu
  103. CIII. Říkají mi stále starci
  104. CIV. (Poutník se loučí.)
  105. CV. Rtem vadnoucím hymnu možno-li pět?