Večer.

Bohuslav Čermák

Večer.
Slední pozdrav slunci tklivý umlk v dálce ohlas zvonu, tichý večer mlčenlivý, v kraj se snáší obraz skonu. Ani vánku, v hrad i chýši míru kane požehnání; mou však duši v teskné tíši truchlé jímá zpomínání. Kdys ach také zvonku hlásky doznívaly v soumrak jemné, mé kdy první růže lásky smrti klesla v náruč temné. 18 Tehda mysl druhdy jarou smutku na vždy moci jaly, truchlý večer v duši charou, těžké padly v srdce žaly.