Píseň dobrodruhova

František Gellner

Píseň dobrodruhova
Domov mých otců byl kdesi v dálce. (Jak je to dávno již, kdož pak to ví!) Po krajích oněch, jež v zuřivé válce probili, ztratili – v zoufalé válce! –, orel mé touhy nehladoví. Dobře však cítím v sídle svém novém, kde nyní dlím, že jen cizincem jsem. Jak je mně cizí vše pod tímto krovem, u lidí skrčených pod nízkým krovem, jak je mi cizí ta nevlídná zem! V srdci mi žhnoucí plameny hoří. V pusté své jizbě kovám si štít. Spěti chci k oblastem dalekých moří, na vlnách neznámých, bouřlivých moří do živlů zuřivých veslem chci bít. Až mne kdys bouře zachvátí ve snu, v úskalí vjedu rozkoší mdlý. Mystickým orkanům v náručí klesnu, tajemným přerodům v náručí klesnu, v nichž se má touha nezrcadlí. 6
Básně v knize Po nás ať přijde potopa!:
  1. Přetékající pohár
  2. Píseň dobrodruhova
  3. Přátelství duší
  4. Puberta
  5. Pozdrav rodnému kraji
  6. Kázání Spartakova
  7. Reflexe
  8. Na divou montaň zřel jsem se zápalem
  9. Vzduchoplavec
  10. Neděle
  11. Bezcestí
  12. Po nás ať přijde potopa!
  13. To je teď celá moudrost moje
  14. Na sopha zeleném
  15. Jako ty polní rostliny
  16. Noc byla touhou přesycená
  17. Demaskovaná láska
  18. Perspektiva
  19. Záchvat nervósní
  20. Pro klid své duše
  21. Píseň
  22. Smuteční
  23. Vzpomínka
  24. Rusá láska
  25. Chiméra
  26. A přece zdráhám se
  27. Miluju severní nebe
  28. Sentimentální žádosti
  29. Ztísněnosť
  30. Blasphemie
  31. Elegie
  32. Na dálném jihu snad
  33. Náhle se zachvěje má duše
  34. Epilog