Jako ty polní rostliny

František Gellner

Jako ty polní rostliny
Nekrotím sfingu theoriemi ješitné büchnerské doktriny. Zřím bezstarostně na nebe a zemi jako ty polní rostliny. Slunce se vlastním žárem svým spálí, a klasy zemrou, abych já žil. Jsou dálky, obzory, tesknící žaly.žaly, abych se rythmem roztoužil. Oběti mé se nekouří k bohu. Dech smrti duši mou nezjitří. Žitím se protloukám, jak nejlíp mohu, bez velkých nadějí do zítří. 24