Blasphemie

František Gellner

Blasphemie
Dlouho to trvalo, než pravdy věčné v prázdnotě sobecké jsem uviděl. Za tvůrce a za nahé tvorstvo vděčné, za sebe sama jsem se zastyděl. Jsem Adam, jak nás mnoho toho druhu, jenž přejedl se plody poznání, a konec konců jde mně přec jen k duhu hněv boží a mé z ráje vyhnání. Bych v lítosti si chléb svůj vydělával, k tomu mne pán bůh nemoh’ přinutit. Jak divadelních dojmů pestrý nával působí denní život na můj cit. 39
Básně v knize Po nás ať přijde potopa!:
  1. Přetékající pohár
  2. Píseň dobrodruhova
  3. Přátelství duší
  4. Puberta
  5. Pozdrav rodnému kraji
  6. Kázání Spartakova
  7. Reflexe
  8. Na divou montaň zřel jsem se zápalem
  9. Vzduchoplavec
  10. Neděle
  11. Bezcestí
  12. Po nás ať přijde potopa!
  13. To je teď celá moudrost moje
  14. Na sopha zeleném
  15. Jako ty polní rostliny
  16. Noc byla touhou přesycená
  17. Demaskovaná láska
  18. Perspektiva
  19. Záchvat nervósní
  20. Pro klid své duše
  21. Píseň
  22. Smuteční
  23. Vzpomínka
  24. Rusá láska
  25. Chiméra
  26. A přece zdráhám se
  27. Miluju severní nebe
  28. Sentimentální žádosti
  29. Ztísněnosť
  30. Blasphemie
  31. Elegie
  32. Na dálném jihu snad
  33. Náhle se zachvěje má duše
  34. Epilog