Pozdrav rodnému kraji

František Gellner

Pozdrav rodnému kraji
Den slunce je a vůně plný. Oslněn kráčím krásou dne. Obilím táhnou dlouhé vlny po lánech půdy úrodné. Můj rodný kraj! Chci v duši vtěsnat požitek turisty a dost. Vzpomínat hnusno. Dobře je snad, že k srdci mému nepřirost. Láskou jej nezdravím, leč smíchem. – Mně vstříc po žluté silnici jde měšťák s odumřelýmnaduřelým břichem se svojí tlustou samicí. Dost možná: Zde se narodili a žili v tupém štěstí svém. Několik bytů zalidnili života schopným potomstvem. A až kdys naplní svá léta, pak spát zde budou v pokoji a ještě vděčně ten kout světa svou vlastní mrchou pohnojí. 9
Básně v knize Po nás ať přijde potopa!:
  1. Přetékající pohár
  2. Píseň dobrodruhova
  3. Přátelství duší
  4. Puberta
  5. Pozdrav rodnému kraji
  6. Kázání Spartakova
  7. Reflexe
  8. Na divou montaň zřel jsem se zápalem
  9. Vzduchoplavec
  10. Neděle
  11. Bezcestí
  12. Po nás ať přijde potopa!
  13. To je teď celá moudrost moje
  14. Na sopha zeleném
  15. Jako ty polní rostliny
  16. Noc byla touhou přesycená
  17. Demaskovaná láska
  18. Perspektiva
  19. Záchvat nervósní
  20. Pro klid své duše
  21. Píseň
  22. Smuteční
  23. Vzpomínka
  24. Rusá láska
  25. Chiméra
  26. A přece zdráhám se
  27. Miluju severní nebe
  28. Sentimentální žádosti
  29. Ztísněnosť
  30. Blasphemie
  31. Elegie
  32. Na dálném jihu snad
  33. Náhle se zachvěje má duše
  34. Epilog