Po nás ať přijde potopa!

František Gellner

Po nás ať přijde potopa!
Vy dobří hoši, co jste vyšli bořit se vzdorem v srdcích, s pěstí sevřenou, co lidstvu nové ráje chcete stvořit, vám zpívám píseň na rozloučenou. Můj vzdor se zchladil volnou sprchou času, rez s pochvou srostil meče rukojeť. Brutální, zpěvnou, lehkovážnou chasu v svém srdci jsem si zamiloval teď. Mí přátelé se v symposiích baví, by zase zítra klesli do bídy. Na večer z loží zvedajíce hlavy se v duchu těší: Diem perdidi. Se zbožnou úctou nelíbají holku, je nevábí zjev plodných samiček. V kavárnách nočních u politých stolků jsou rytíři pochybných dámiček. Mám za přátele marnotratné muže. Z nás každý rád svou hřivnu zakopá. My do svých vlasů vplétáme si růže, a po nás – –! což – ať přijde potopa! 21
Básně v knize Po nás ať přijde potopa!:
  1. Přetékající pohár
  2. Píseň dobrodruhova
  3. Přátelství duší
  4. Puberta
  5. Pozdrav rodnému kraji
  6. Kázání Spartakova
  7. Reflexe
  8. Na divou montaň zřel jsem se zápalem
  9. Vzduchoplavec
  10. Neděle
  11. Bezcestí
  12. Po nás ať přijde potopa!
  13. To je teď celá moudrost moje
  14. Na sopha zeleném
  15. Jako ty polní rostliny
  16. Noc byla touhou přesycená
  17. Demaskovaná láska
  18. Perspektiva
  19. Záchvat nervósní
  20. Pro klid své duše
  21. Píseň
  22. Smuteční
  23. Vzpomínka
  24. Rusá láska
  25. Chiméra
  26. A přece zdráhám se
  27. Miluju severní nebe
  28. Sentimentální žádosti
  29. Ztísněnosť
  30. Blasphemie
  31. Elegie
  32. Na dálném jihu snad
  33. Náhle se zachvěje má duše
  34. Epilog