V TICHU VEČERA.

Petr Fingal

V TICHU VEČERA.
Červánků purpury již s obzoru se tratí a šerem modravým v kraj vlahý vánek dýše... Vzpomínám lásek svých, jež se víc nenavrátí, a je mi, před sebou jak zřel bych je jít tiše dnes jednu za druhou, – však slza nevzplá v oku pro tu, ni pro onu, ať Emma zlatovlasá očí svých blankytem ve tvář mi zří, (co rokůroků, kdy naposled jsem viděl ji!) či jásá ohnivý Mánin zrak zpod krásných, černých pruhů velkého obočí a rty se vášní chvějí, či Martu poznávám, v jejíchžto kouzel kruhu jsem hloupě potácel se, zmítán beznadějí, anebo Amalčin hlas slyším zvonit v duši... Dnes očí smyslnost ni něžná žen těch slova k novému obdivu mé srdce nevyruší, však rád bych jim cos řek’: Dřív každá bolest nová ke kletbám rouhavým jen nutkala mne vždycky, jež v svět jsem volával, když se sny svými ve psí jsem časem octl se. Teď už jen ironicky se v duchu ušklíbnu, když o nich řeč. A skepsi mou dosud zdolá-li občas zjev ženy sladký, s úsměvem provázím ji, i když v posled mizí... Člověk se naučí žíti i bez pohádky... Blud byl by želeti, že růžových snů přízi s výsměchem protrhly. Toť úděl žen již v žití... Dnes už jim neklnu záštěplnými slovy, neb jasně v hlubinách svých duše moje cítí, že obohatil ji každý lásky bol nový. 17
Básně v knize Revolty a adagia:
  1. OTÁZKA.
  2. JE ZDISKREDITOVÁNA ZCELA LYRIKA.
  3. MŮJ HUMOR.
  4. FATUM.
  5. PŘÍCHOD JESENĚ.
  6. KRAJINA V ZÁŘÍ.
  7. POSLEDNÍ PŘÁNÍ.
  8. V TICHU VEČERA.
  9. VZPOMÍNKA ŠlBENIČNÍ.
  10. JARNÍ NÁLADA.
  11. ZDA VĚŘIT SMÍM?
  12. HAVLÍČKŮV HNĚV.
  13. POUČENÝ KONŠEL.
  14. KAREL TRÁVA.
  15. MALOMĚSTSKÝ KVĚTEN.
  16. NĚKDEJŠÍ LÁSCE.
  17. KUS DOPISU.
  18. PŘÁTELÉ.
  19. VÝČITKA.
  20. NA VĚJÍŘ.
  21. IMPROVISACE.
  22. NA DUŠIČKY.
  23. SAMARITÁN.
  24. IDEALY.
  25. APOŠTOL.