IDEALY.

Petr Fingal

IDEALY.
Idealy, idealy! Co mne v mládí krve stály, a přec na ně myslím rád. Jak se nám to tehdy žilo, psalo, zpívalo a snilo, dokavad nám nepřestaly plameny jich srdce hřát! Idealy, idealy! Jako rudé vlajky vlály nad kamením našich cest. Svět nám v samých růžích planul, v tvář nadějí vánek vanul, a nač naše ruka sáhla, v duchu jsme již zřeli kvést. Idealy, idealy... Uvadly a opadaly jak v podzimu žlutý list. Liják života je strhal, květy jejich v bláto vrhal, zlou pravdu těm v oči vchrstl, kdo z nich chtěli žití příst. 55 Idealy, idealy... V bouřích žití neobstály, jme však duši po nich stesk. A když podzim v kraj se krade, a chlad šedý vládne všade, – vše bys dal, by vrátil se ti jejich žár a lesk! 56
Básně v knize Revolty a adagia:
  1. OTÁZKA.
  2. JE ZDISKREDITOVÁNA ZCELA LYRIKA.
  3. MŮJ HUMOR.
  4. FATUM.
  5. PŘÍCHOD JESENĚ.
  6. KRAJINA V ZÁŘÍ.
  7. POSLEDNÍ PŘÁNÍ.
  8. V TICHU VEČERA.
  9. VZPOMÍNKA ŠlBENIČNÍ.
  10. JARNÍ NÁLADA.
  11. ZDA VĚŘIT SMÍM?
  12. HAVLÍČKŮV HNĚV.
  13. POUČENÝ KONŠEL.
  14. KAREL TRÁVA.
  15. MALOMĚSTSKÝ KVĚTEN.
  16. NĚKDEJŠÍ LÁSCE.
  17. KUS DOPISU.
  18. PŘÁTELÉ.
  19. VÝČITKA.
  20. NA VĚJÍŘ.
  21. IMPROVISACE.
  22. NA DUŠIČKY.
  23. SAMARITÁN.
  24. IDEALY.
  25. APOŠTOL.