SVATÁ PRÁCE.

Bohumil Adámek

SVATÁ PRÁCE.
Za onoho času Kristus s apoštoly chodě světem zašel v horský lán. Tehdáž zastavil se Pán pode strání, na níž lidé pracovali v poli. Do příkrého svahu první brázdy táhli. V předu žena s mužem v krušném jhu, v zadu staroch u pluhu; bída, zápas o chléb s drsnou hroudou sem je spřáhly. Apoštolé různo pohlížejí k stráni, jak jen ztěžka přibývá tu ryh. Kristův zářný zrak se zdvih’, jak by s nebes přivolával v jich znoj požehnání. „Ký to lid, že sám v tak nezvyklé jho chvátá?“ učeník dí druhu s úšklebkem. Kristus na to vece všem: „A já pravím: práce mozolů buď vám vždy svatá!“ [39]
Básně v knize Horské ovzduší:
  1. báseň bez názvu
  2. BLUDIČKY – SVĚTLA.
  3. ČARODĚJNICE.
  4. TAJEMNÉ TUNĚ.
  5. SVATÁ PRÁCE.
  6. LHOTSKÁ.
  7. BÍDA A NOUZE.
  8. PANÍ SMRT.
  9. VRBY.
  10. VÁHY.
  11. ŘEŘABÍ.
  12. HRAČKÁŘSKÁ DĚDINA.
  13. V POHORSKÉ VSI.
  14. BOROVSKÁ POUŤ.
  15. ŘÍJNOVÉ JITRO.
  16. ROLNIČKY ZVONÍ...
  17. MAŠKARA.
  18. SELSKÁ SVATBA.
  19. NA SAMOTĚ.
  20. TKADLEC.
  21. VNOUČE.
  22. STAROCH I BOR.
  23. POHŘEB NA SANÍCH.
  24. POHŘBENÝ HŘBITOV.