Mrak přivalil se s rachocením táhlým,

Petr Křička

Mrak přivalil se s rachocením táhlým, Mrak přivalil se s rachocením táhlým,
 již slunce zakryl zcela. Jak při vzpomínce chmurné přítmím náhlým tvář kraje zesmutněla. Umlkli pištci v jeteli i vřesu, to cizí ticho tíží. Kraj napjat čeká. Vidno proti lesu, jak dešť se s šumem blíží. Již krápe, krápe. Mrak se boudí, roste, hoj, kropitě už prší. Húm, hučí. Mraku, mraku, zlostný hoste, tam val se přes návrší! 31 A převalil se. Hahou, již se noří veliké slunce. Listí vrb mokrých leskne se, mez rosou hoří a sarančemi svistí. Veselé stružky úvozem se hrnou, zem chtivě vláhu ssaje a každá jedle, perel náruč plnou, duhovým vidmem hraje. Hoch břízku hladí, malou, uplakanou, panenka! líto je jí. Po tvářičkách jí ještě slzy kanou, očka však již se smějí. 32
Básně v knize Bílý štít:
  1. Předzpěv
  2. V hluboké roklině horské, kam slunce nevniklo ještě,
  3. Zadulo z jihu; a o překot
  4. Ó jak se rozjasnila stráň,
  5. Mrak přivalil se s rachocením táhlým,
  6. Cvrčkova píseň
  7. Zimní pohádka
  8. Překrásný letní zhášel den,
  9. Věnování
  10. Chlapci
  11. Siesta
  12. Bábinčin maršovský valčík
  13. Návštěva
  14. Myslivecký valčík
  15. Koledníci z Horácka
  16. Koně
  17. Sekáči
  18. Dozpěv