Věnování

Petr Křička

Věnování
Půl tuctu rarášků a ďáblíků, my celou dědinou jsme třásli. My spolu hráli si, spolu jsme kozy pásli, ó Honzko Jamborů, ó Franto Sáblíků, a vyváděli jsme, hor dovádivé děti, jak dovedou jen kluci vyváděti. My šťastná léta spolu prožili, my spolu prali se a měli se přec rádi. Ze srdcí vašich jas v mé rané linul mládí. Ba, dali jste mu víc, v ně více vložili, vy chlapci z pazderen, vy dělnic chudých synci, než kdyby bylo rostlo mezi princi. 47 To z hor bych nesměl být, abych se bál. Ať peskuje mě kakabus a plísní! Vás nezbednou chci oslaviti písní. Již ve vzpomínek modrou zírám dál. Je plno tepla v ní a zlaté záře. Z ní hledí vaše umouněné tváře. 48
Básně v knize Bílý štít:
  1. Předzpěv
  2. V hluboké roklině horské, kam slunce nevniklo ještě,
  3. Zadulo z jihu; a o překot
  4. Ó jak se rozjasnila stráň,
  5. Mrak přivalil se s rachocením táhlým,
  6. Cvrčkova píseň
  7. Zimní pohádka
  8. Překrásný letní zhášel den,
  9. Věnování
  10. Chlapci
  11. Siesta
  12. Bábinčin maršovský valčík
  13. Návštěva
  14. Myslivecký valčík
  15. Koledníci z Horácka
  16. Koně
  17. Sekáči
  18. Dozpěv