ŽIVOTEM
Byla to pošetilost jíti dále. Ale on nerozhodoval o tom. Kdosi, jenž postavil jej na tuto cestu, nutil jej jíti stále ku předu, a on, ač nechápal, kam jde ta cesta, a proč byl sem postaven, šel a netázal se, domnívaje se, že je tak nutno. Dlouho šel a stále se vzdaloval. A později pochopil již, a věděl, že třeba jíti stále – tak dlouho, dokud neklesne. Cesta byla dosud ne nepříjemná, ale později mohla býti horší. Než na to nechtěl mysleti a šel, dlouho šel....šel...
A najednou, tak náhle, zhnusila se mu další cesta, a opouštěly jej síly.
Proč jíti dále? To nebyla již cesta – proud valil se proti němu, brodil se pomalu jeho spoustami, a nohy jeho slábly za každým krokem. Mohl jíti ještě ku předu, ale zastaviti ani vrátiti se nemohl bez obavy, že zahyne. – Buď vytrvati, nebo zemříti. Ale zachtělo se mu zastaviti se, vzdáti se všeho, co slibovala budoucnost, a nečekatinečekati, až klesne vysílením. Pocítil hořkost k těm,
[33]
kdo postavili jej proti jeho vůli na tuto cestu a řekli jemu: jdi! Ovšem tenkráte nešel sám. Šli s ním, bděli nad ním, až náhle, když odvedli jej daleko, aniž dříve řekli jemu, že půjde sám, opustili jej, jdouce jinou cestou. A teď zatoužil po nich, chtěl vzdáti se další cesty, vrátit se k nim a prositi je, aby neopouštěli jej. Stesk zmocnil se ho po všem, co poutalo jeho duši při prvních krocích, kdy nešel ještě sám, a poznávaje nemožnost návratu, pociťoval vždy větší trpkost k těm, kteří šli s ním, aby jej pak nechali jíti samotného.
Daleká byla jim cesta, a zdálo se jim příjemnějším jíti ve dvou. Ale neměli práva vnutiti jeho na tuto cestu; neboť jistě nemysleli na něho, když setkali se cestou, aby šli spolu, a netázali se sebe, bude-li on dosti silen, aby šel sám. Bylo jejich povinností neopouštěti jej, nemohl jim býti vděčným za nic. To zdálo se mu jasným. Byli sami dosti unaveni již dlouhou cestou, překážel jim, musel tedy jíti sám. Ale jemu nechtělo se již, slabost a nechuť dostavila se náhle, a návratu nebylo – tedy zastaviti se, ale to byla smrt!
A síly nebylo ani vůle jíti dále, ochaboval, ale proud nedovoloval zastaviti se a on neměl ani sil poddati se mu, jen hořkost, trpkou hořkost cítil stále k těm, kteří postavili jej na tuto cestu....cestu...
34